Co udělat pro udržení vody v krajině a biodiversitu?

Myslíte si že za klimatickou změnu, vedra a sucha může průmysl a že to mají řešit politici a že to zachrání elektroauta a tepelná čerpadla?

Odpověď je možná jednodušší než čekáte. Člověk totiž za posledních 200 let začal využívat krajinu příliš intenzivně, všechnu biomasu si přivlastňuje (90%), neponechá na polích ani v lesích skoro nic pro regeneraci půdy. Současně s tím se rozšířil „průmyslový“ způsob využívání krajiny, monokulturní smrkové lesy, jednodruhové i stejnoleté, po nichž vznikají holiny co se přehřívají a neudrží vodu. Zemědělství nezůstalo pozadu. Dovršila to kolektivizace rozoráním mezí a poté vznik obrovských kombinátů které ještě rozšířili monokulturní  pěstováním na nedohledných lánech. To vše spolu s používáním obrovské techniky způsobilo degeneraci půdy, která je dnes „JEN“ držákem na kořeny. Úroda je „vyhoněna“ umělými hnojivy a pesticidy. Stroje, aby je dostaly do půdy, musí vyrážet až 15x během sezóny (řepka) na pole. Tím se katastrofa dokončuje. Polomrtvá půda se utemuje a neumí vsakovat vodu.

Jak z toho ven?

Začít se učit od přírody a defragmentovat krajinu, vrátit jí rozmanitost, zmenšit plochy jedné plodiny, obnovit meze, aleje, nebo alespoň medonosné květinové pásy, vrátit třeba vysokokmenné odrůdy ovocných stromů, dubů, či ořešáků do krajiny formou sadu a kombinace ovocnářství s pastvou, nebo s zemědělskou výrobou mezi stromy.  Viz agroforestry Agrolesnictví-v-České-republice.pdf (agrolesnictvi.cz).

Klimatická změna je dle části odborné veřejnosti způsobena zejména přehříváním krajiny a zrychleným odtokem vody z krajiny. Vodní pára v rámci malého koloběhu vodního účinně chladí krajinu. Ale to už u nás neplatí, vlny veder střídají prudké dešťě, po kterých voda zase rychle odteče a nabírá s sebou zbytky úrodné půdy. Důsledkem jsou přívalové povodně a nutnost  odklízet opakovaně bahno v některých obcích a nutnost čistit kanalizace a prohrabovat zaplněné krajnice. Už jen lehce erozní půdy tak ztrácejí 4-8 TUN půdy ročně (zdroj: LPIS: Veřejný registr půdy - LPIS (eagri.cz)) Pro ilustraci tak vypadá situace v našem katastru…

Mám pro Vás dobrou zprávu, jde to změnit, každý z nás může něco udělat pro vrácení krajiny do lepšího stavu. Pomoci udržet vodu v krajině, obnovit malý koloběh vodní a zlepšit biodiversitu. Jednak každý z nás na svých pozemcích, na své zahradě, jednak obec ve svém katastru, a tak dále, my všichni i každý jednotlivě můžeme pomoci přírodě obnovit její funkce a přispět k záchraně klimatu. V takové krajině je navíc automaticky více prostoru pro život a biodiversitu. To mi potvrdí ti z Vás, kdo mají přírodní vodní jezírko na zahradě. Žáby, čolci, vážky, vodoměrky, si ten prostor okamžitě zaberou pro sebe.

Doufám, že jsem Vás neunudil  přečtěte si článek od Nadace Partnerství – Sázíme stromy a zamyslíte se nad:

• Mohla by naše obec vysadit alej svobody, a kde?
• Jak lovit s dětmi pokemony (stromy)  s aplikací Tree Check app lifetreecheck.eu/cs/TreeCheckApp
• Jaký strom zasadíte? A pokud už jste zasadili pak se pochlubte sazimebudoucnost.cz/registrace-vysadby

Co si o tomhle tématu myslíte? Těším se na vaše náměty do diskuse i připomínky, pochlubte se  co se Vám povedlo a navrhněte co byste chtěli v obci zrealizovat, přeji hezký den, Luděk