Jistě se mnou budete souhlasit, že dnes je moderní stavět domy s velkými plochami oken s orientací tak, aby tepelné zisky budov byly co největší. Tím dochází k situaci, že nároky na spotřebu energií v zimě sice klesají, ale v létě prudce rostou spotřeby energií na chlazení budov.

Co s tím, dům se přehřívá, zdá se, že jediné řešení je koupit klimatizaci…?  Mnoho lidí napadnou technická, stavební řešení, která jsou založena na tom zachytit sluneční záření na vnější straně pláště budov, předsunuté stříšky, pergoly, nebo alespoň předokenní žaluzie popřípadě rolety. Lze také přemýšlet jak řešit zasklení a tím redukovat vliv procházejících slunečních paprsků na polovinu a tím snížit přehřívání interiéru (selektivně odrazové vrstvy – pokovení skla, které redukuje až 50% vneseného tepla).  Přičemž je dobré dát pozor na to, aby se složení skel současně příliš nesnížilo průchod světla a tím i přirozené osvětlení interiéru.

Technická opatření je jednoduché promyslet při designování domu, a realizovat při výstavbě. Při rekonstrukci již stojícího domu, ve kterém bydlíte, jsou však poměrně nákladná.

Alternativou je přizpůsobit okolí domu tak, aby vytvořený biotop, tedy zahrada poskytovala domu ochranu z pohledu stínění, chlazení, vedlejším efektem je odhlučnění i další např. zdravotní bonusy. Vhodným zakomponováním zahrady si můžete rozšířit svůj obytný prostor a vytvoření tzv. zelené pokoje (viz Ferdinand Lefler, a jeho projekt: „Zelené pokoje“ ale tohle téma si nechám na příště v dalším článku).

Podívejte se na okolí starých domů, jsou obklopené vzrostlými stromy, podívejte se na staré selské usedlosti, kdy byly na jižní straně vysázeny staré lípy nebo ořešáky. Listnaté stromy mají tu vlastnost, že v létě stíní a chladí a v zimě, když opadá listí umožní slunci aby prohřívalo dům.

Když zabrousíme do fyziky a vezmu si na pomoc doc. Pokorného, on říká že, na zahradu o rozměrech 300m2 dopadne v létě denně 1.500 až 2.400 kWh sluneční energie. Víte co se s ní stane? To záleží na tom, kam dopadne. Nejhůře na tom bude ten, kdo se řídil mottem: „Nejlepší trávník je beton“. Přičemž čím tmavší barva povrchu, tím hůře. Velké plochy anglických trávníků jsou z toho pohledu také diskutabilní. Nejsou schopny zadržet vodu a při velkých vedrech okamžitě vysychají a to nemluvím o tom, že vyžadují proti jiným druhům výsadby násobně více vody na zavlažování. Ale teď zpět k té energetické bilanci - sluneční energie, a to může být ve špičkách až 1kWh na 1m2, se přemění na zpevněné ploše z 80% v sálavé teplo, zbytek se odrazí zpět. Zajímavé je také jak se chová srážková voda při deštích. Na zpevněných plochách, ale i na nízko střižených trávnících se okamžitě skoro polovina vody odpaří, stejná část odteče do kanalizace a jen asi 15% vsákne do půdy. V případě tvrdých zpevněných ploch je bilance vody 50/50 odtok a odpar.

Možná vás překvapí, že nejlevnější klimatizace je tedy strom, nebo keř, víte že takový i malý strom odpaří 100-200 listů vody denně? A každý odpařený litr vody zneutralizuje 0,7kWh sluneční energie? Co k tomu potřebuje? Dostatek vody v půdě… musíme tedy zajistit, aby voda vsákla na našem pozemku. Nebojte se tedy vzrostlých listnatých stromů.

Je zajímavé, jak přemýšlejí některá osvícená města -  jejich strategie hospodaření s vodou se mění, boří starý systém dostat vodu co nejdříve do kanalizací a pryč s ní. Nové strategie mění tento zažitý přístup, zmenšují plochy tvrdých zpevněných ploch, nahrazují jej tam kde je to možné vsakovacími dlažbami. Nízko střižené trávníky nahrazují květnatými loukami a prosekávají pouze cestičky. Zvyšují výsadbu stromů a keřů. Plochy svahují tak, aby se dešťová voda mohla postupně vsakovat do půdy a poté přes evapotranspiraci, díky stromům, keřům postupně chladit okolí. Realizováním tohoto postupu lze snížit teplotu v intravilánu měst o 1-2 st C.

V příloze přikládám článek pana doc. Pokorného, který na základě průzkumu a snímkování termokamerami prokazuje pozitivní vliv stromů a vzrostlé vegetace na ochlazení prostředí a vytváření vhodného mikroklimatu.

Věřím, že tyto informace Vám pomůžou při zlepšení pohody bydlení. A snad i nám všem při úvahách jak bychom měli chránit a regenerovat přírodu v našem okolí, u sebe na zahradě, v obci. Přirozeným důsledkem těchto změn bude obnova biodiversity, tedy vytvoření útočišť pro ptáky, drobné savce, obojživelníky i hmyz (vážky, čmeláci, včely, atp.)

Zkuste pozorovat svůj dům, svou zahradu, kde je Vám nejpříjemněji a položte si otázku proč? Ptejte se, pokud budete chtít, napište své zkušenosti,  nebo vyfoťte, co jste u Vás na zahradě pozorovali za zajímavé živočichy. Pokud budete mít zájem pokusím se na Vaše dotazy odpovědět, popř. je budu konzultovat s odborníky a odpovím později.